Od roku 1605 bylo město Valtice (tehdy Feldsberg) působištěm řádu Milosrdných bratří, kteří zde vykonávali mimořádně záslužnou nemocniční a ošetřovatelskou péči pro nemocné a raněné, jak pro vládnoucí šlechtu, tak pro prostý lid.

Jednou z nejvýznamnějších postav působící ve Valticích byl otec Boccius, který dlouhá léta stál v čele zdejšího Konventu Milosrdných bratří. Norbertus Adamus Boccius se narodil ve vážené lékařské rodině roku 1731 v Temešváru na území dnešního Rumunska. V roce 1763 dokončil ve Vídni svá vysokoškolská studia medicíny a chirurgie s úmyslem navázat na tradici svého otce. Ještě v témže roce přišel do Valtic, kde výrazně zvýšil úroveň lékařské péče, ale velmi dbal také na edukaci svých studentů. Vedle medicínských sbírek pořizoval také herbáře léčivých rostlin, zakládal zahrady léčivých rostlin, ale i vinohrady a celkově valtický konvent značně zvelebil. Podněcoval zájem obyvatel o ovocné plodiny a vinnou révu. Svůj zájem o léčivé rostliny projevil Boccius v jedinečné pozůstalosti, takřka nevyčíslitelné hodnoty. Téměř čtyřicetileté botanické bádání sepsal do dvou souborů v několika svazcích.

Prvním souborem je herbář z roku 1766 s dokonale vylisovanými rostlinami bohaté flóry z Valtic a okolí. Soubor „Herbarium vivum vel collektione botaneae facta a F: Norberto Boccius:S: Ioannis de Deo et Conv: Feldspeg: P: T: Priore: A: MDCCLXVI“ zachytil 1216 rostlin a je považován za nejstarší herbář na území dnešní České republiky. Jistě to byl také jeden z nejstarších herbářů v Evropě. Herbář se vyznačoval mimořádnou precizností a dodnes má obrovský historický, ale i vědecký význam, neboť dnes podává informace o tehdejším životním prostředí a pěstovaných rostlinách.

Druhým souborem je překrásně ilustrovaný herbář o 14 svazcích, který zachycuje 2748 věrohodných akvarelových (téměř trojrozměrných) obrazů rostlin, vyhotovených bratry Bauerovými. První díl pochází z roku 1777 a nese název "Liber regni vegetabilis retinens plantas ad vivum pictas ab admodum reverendo ac venerabili patce Norberto Boccius ord. S. Joannis de Deo actuali Priori Feldsbergensi collectae et a Josepho, Francisco et Ferdinando Bauer pictae" ("Kniha království zachovaných rostlin z živých namalovaných od důstojného a velebeného otce Norberta Boccia Sv. řádu Sv. Jana z Boha převora valtického sebraná a od Josefa, Františka a Ferdinanda Bauerových namalovaná"). Další svazky se již nazývaly Hortus botanicus ("Zahrada botanická"). Mimořádná botanická encyklopedie zachycuje rostliny z Valtic, ale i z vídeňských botanických zahrad a ze všech světadílů.

Tato jedinečná encyklopedie je výsledkem téměř mnohaletého pečlivého bádání otce Boccia a také dokládá mimořádnou vazbu mezi jím a bratry Bauerovými, rodáky z Valtic. Toto unikátní světové dílo bylo později darováno knížecí rodině Liechtensteinů a je uloženo v archivu ve Vaduzu. Norbertus Boccius zemřel v roce 1806 ve Valticích a díky jeho nadšení pro botaniku bylo ve Valticích později založeno zahradnické a vinařské učiliště a v Lednici vysokoškolská Zemědělská fakulta.

Prací na prvním svazku Liber regni v roce 1770 započala úzká spolupráce otce Boccia a bratrů Bauerů. Bratři Franc (1758 – 1840), Ferdinand (1760 – 1826) a Joseph (1756 – 1831) zdědili po svém otci mimořádný talent na malování. Prostředí liechtensteinského panství ve Valticích mělo obrovský význam v rozvoji jejich nadání. Norbetus Boccius odhalil v bratrech schopnosti k věrnému zobrazování rostlin, a proto je najal jako malíře pro svoji unikátní encyklopedii Liber regni, kde během několika let vytvořili většinu obrazů rostlin, ale i úvodní obrazy s pohledy na Valtice, Mikulov a také na konvent Milosrdných bratří.

Díky Bocciusovi se bratrům dostalo také vzdělání ve Vídni. Malování se pro všechny tři stalo profesí, které zasvětili život a ani jeden z bratrů se nikdy neoženil.

Ferdinand od roku 1786 téměř 25 let jezdil po světě s různými botanickými výpravami. Výsledkem cesty do Benátek, Turecka a Řecka byla publikace Flora Graeca, obrovská práce s 966 kolorovanými ilustracemi, později popsaná jako „největší botanická práce, která se kdy objevila.“ Další významnou výpravou byla účast na expedici do Austrálie, během které vytvořil mimořádně věrohodné skicy, které později překreslil do výjimečných obrazů přírody,  rostlin a živočichů v publikaci Flora Austriaca. Ferdinand Bauer byl významným přírodovědcem a také mnoho cestoval. Zřejmě jako první badatel ze zemí habsburské monarchie obeplul celý svět. Po návratu se usadil ve Vídni, kde zemřel v roce 1826.

Joseph působil jako dvorní malíř Liechtenteinů ve Vídni a od 1806 jako tamní ředitel knížecích galerií. Ve Vídni v roce 1831 zemřel.

Franc Bauer byl jmenován botanickým malířem krále Jiřího III. při Royal Botanical Gardens Kew poblíž Londýna, zde strávil zbytek života. Pro kresby detailů používal mikroskop a kromě rostlin později zobrazoval také zvířecí a lidské orgány. Zemřel v 1840 v Anglii a v Natural History Museum v Londýně je dodnes uloženo zhruba 170 originálů jeho maleb.